Překlady HP/SS

Odkazy

ffdeník

iisis

Administrace

Editace stránek

Katalog stránek

Stránky systému Webgarden

Webgarden

Stránky zdarma

Statistika

Kalendář

HP- Hledání sebe sama

Kapitola 16 - Buď opatrný, Harry

Nakonec si Harryho příromnosti všiml i zbytek Weasleyových.

„Albusi,“ řekla uctivě paní Weasleyová, „ kdo je váš mladý přítel?“

Tón tak připomínal ten, kterým mluvila po setkání se Zlatoslavem Lockhartem, že Fred a George vyprskli smíchy. Jejich matka jím byla uchvácená!

„Který myslíš že je ročník, Georgi? Sedmý?“ šeptal Fred.

„Vypadá starší než my,“ odpověděl George.

„Tohle je… er…,“ odkašlal si Brumbál, „Mikel. Je z Krásnohůlek a vzhledem k tomu, že se stěhuje, bude nadcházející rok v Bradavicích.“

Albus se na Harryho usmál. „Mikeli, toto jsou Weasleyovi. Smím ti představit Ginny, Rona, Freda, George, Charlieho, Percyho, Arthura a Molly Weasleyovi?“

„Těšší mě, že vás poznávám,“ řekl Harry a tváře mu znova zrudly. Bože nemohl uvěřit, že lže všem svým přátelům!

„Mikel, ano?“ zeptal se Ron nedůvěřivě.

Harry přikývl.

„Který jsi ročník, kamaráde?“

„Budu v sedmém,“ odpověděl Harry. Brumbál se na něj překvapeně podíval, ale rychle to zakryl úsměvem.

„Á! Stejný rok, jako my!“ vykřikl Fred.

Harry se usmál.

„Dobrá, my raději půjdeme. Potřebujeme koupit nějaké knihy, než se vrátíme do Bradavic,“ řekl Brumbál.

S tím se zvedla vlna rudých vlasů, jak se všichni Weasleyové snažili potřást si s profesorem rukou.

Fred a George si potřásli rukou s Harrym, popřáli mu hodně štěstí a řekli, že se uvidí na začátku roku. Ron se jen lhostejně otočil pryč.

To bylo zvláštní chování na Rona.

„Profesore? Můžu se k vám a Mikelovi připojit? Také potřebuju sehnat nějaké knihy.“

Brumbál byl Ronovou žádostí překvapený. „Erm… jistě Rone, proč ne?“

„Výborně.“

Ron poslušně kráčel vedle Harryho, jak trojice kouzelníků mířila do knihkupectví. To bylo jedno z Harryho oblíbených míst, ale zážitek byl trochu narušený Ronovu přítomností. Bude těžké držet se role.

„Tak, Mikele, nechám tebe a pana Weasleyho, abyste si obstarali věci do školy. Vrátím se až skončíte.“

Harry nervózně přikývl a šel s Ronem dozadu do obchodu.

Jakmile byl Brumbál z dohledu, Ron se s širokým úsměvem otočil na Harryho.

„To byla nejlepší imitace Fleur, jakou jsem kdy viděl! Jak se ti to podařilo, Harry?“

Harrymu spadla čelist, jak mu hlavou zběsile vířily myšlenky. Jak má na tohle odpovědět? Předpokládalo se, že jeho vzhled bude tajemství!

„No ták! Ven s tím, Harry. Vím, že jsi to ty. Co jsi použil? Mnoholičný lektvar? Jsi hrozně podobný Snapovi.“

Harry ztuhl. „Vážně se tolik podobám Snapovi?“ zašeptal.

„Jo. Strašně.“

„Mm. To nebyl záměr.

„Proč se skrýváš, Harry? Proč vzhledová kouzla?“ ptal se Ron.

„Pro mě je nebezpečné být venku s vlastní podobou. Mohli by tu být smrtijedi,“ řekl rychle Harry.

Ron přikývl a zasmál se. „Je zvláštní muset k tobě vzhlížet. Ty jsi ten menší, vzpomínáš?“

Harry se ušklíbl a hned nato zvážněl. „Voldemort vězní Snapa. Zjistili, že je špeh.“

Ron zalapal po dechu. „To myslíš vážně?“

Harry protočil oči. „Samozřejmě, že ano. Myslíš, že bych o něčem takovém žertoval?“

„Promiň.“

„To je dobrý. Já jsem poslední dobou trochu podrážděný a omlouvám se. Voldemort proklíná Snapa Cruciatem, takže se moc nevyspím.“

Ron s ním soucítil, přestože neměl žádnou představu o čem Harry mluví. Předpokládal, že když je spojený s Voldemortem, je svědkem Snapova mučení. Což by ho mohlo těšit…

„Proč ti to dělá starosti? Já bych byl nadšený, kdybych viděl, jak Snapa mučí!“ řekl Ron.

Harry svého nejlepšího přítele probodl rozhněvaným pohledem. „Jen proto, že ho nemám rád, nebudu si libovat v jeho utrpení. Roky dělal špeha, Rone. Je to jeden z nejodvážnějších lidí, se kterými jsem se kdy setkal a jeho špionáž měla velmi důležitý význam. A půjdeme ho zachránit. Brumbál, McGonagalová, Remus a já. Brzo.“

Ron jen zíral a lehce se chvěl. „Já… promiň.“

Harry zakroutil hlavou, znechucený sám sebou. Nechtěl na Rona vyletět. „Já vím, Rone. Taky se omlouvám.“

„To je v pohodě, Harry.“

„Mm.“

„Takže, vy jdete zachránit Snapa? Jak? Nevězní ho Ty-Víš-Kdo? Nikdy ho odtamtud nedostanete!“ změnil Ron téma.

„Rone, smím zdůraznit, že jsi vázaný přísahou úplného utajení? Nic z toho – NIC – nemůže být nikomu opakováno. Rozumíš?“

Ron přikývl.

„Dobře. Takže, jak jdeme zachránit Snapa,“ podíval se na svého přítele se zdviženým obočím.

Ron znovu přikývl.

„OK, takže stručně. Půjdu na Malfoy Manor, nechám se chytit a odvléct k Voldemortovi a pak zachráním Snapa.“

Ron byl omráčený. „Žertuješ?“

„Ne, Rone, nežertuju.“

„To je sebevražda!“ vykřikl Ron.

„Šš!! Uklidni se, Rone, úplné utajení!“

„Ale tohle nemůžeš udělat, Harry! Ty-Víš-Kdo tě zabije! To co plánuješ, je sebevražda!“

„Já to zvládnu. Mám v rukávu pár triků,“ zakřenil se šibalsky Harry.

V té chvíli se rozhodl vejít Brumbál. „Mikeli? Máš všechno? Budeme se muset vrátit. Jsem si jistý, že Remus šílí.“

„Už potřebuju jen jednu věc. Sejdu se s vámi za chvilku před obchodem,“ řekl Harry.

Brumbál přikývl a nechal dva přátele o samotě.

„Musím jít, Rone.“

„Já vím. Dej na sebe pozor, prosím. Ať se nezraníš.“

Harry se usmál a objal ho. „Děkuju, Rone. Pokusím se.“

Ron se na Harryho naposledy podíval, otočil se a odešel. Harry zůstal sám.

Chlapec-který-zůstal-naživu opatrně vešel do zadní části knihkupectví, kde byly knihy o černé magii. Takové knihy se obvykle daly sehnat pouze v Obrtlé ulici. Jen ti nejhorší kouzelníci chodili tam dozadu, většinou kvůli děsivým kouzlům a lektvarům.

Proto tam Harry byl. Potřeboval knihu o temných kouzlech. Neexistovala žádná možnost, že by v nějaké ‚normální‘ knize bylo to, co hledal. Žádný ‚dobrý‘ kouzelník by nechtěl udělat to, co Harry plánoval.

On se ho zbaví jednou provždy. Harry se chystal zničit Voldemortovu duši.

Poslední komentáře
21.11.2019 07:39:53: Miluju Harryho francouzský přízvuk. už dlouho nebyl slyšen správný francouzský accánt. A Krásnohůlky...