Překlady HP/SS

Odkazy

ffdeník

iisis

Administrace

Editace stránek

Katalog stránek

Stránky systému Webgarden

Webgarden

Stránky zdarma

Statistika

Kalendář

HP- Hledání sebe sama

Kapitola 21 - Panství rodu Malfoyů

„Ano, profesore Brumbále, jsem v pořádku. ANO! Můžu jít. Vím, že jsem byl zraněný, ale teď jsem OK. Jsem na to připravený, i když vy si myslíte, že ne.“

Harry strávil skoro celé ráno tím, že se pokoušel uniknout svým profesorům. Vážně, všichni byli rozjaření a tak neuvěřitelně k zlosti. Dobrý bože, on nebyl dítě. Copak to neviděli?

„K čertu, Remusi! Jsem v pohodě! A už tady odmítám víc zůstat!“

„Harry, právě jsi strávil dva dny v dost hrozných bolestech. Jen včera jsi byl tak mimo, že jsi nevěděl ani o naší přítomnosti. A ty opravdu očekáváš, že budeme věřit, že jsi v pořádku? A necháme tě odtud odejít?“

„Ano. A jsem dokonale připravený jít dnes v noci sám na Malfoyovo panství.“

Remus na něj zíral s otevřenou pusou a Harry obrátil oči v sloup. Odmítal být dítě. Musel něco dokončit.

„Profesorko McGonagallová, podařilo se vám zachránit lektvar?“

„Částečně. Otestovala jsem to na sobě. Nechali jsme ho tam příliš dlouho na to, aby pracoval perfektně. Udělá tě to neviditelným, ale ne nehlučným. Takže Ty-Víš-Kdo tě stále bude moci slyšet.“

Harry vzdychl. „No dobře, myslím, že to půjde. Děkuju, že jste to pro mě udělala. Vím, že vám to zabralo hodně času.“

„Samozřejmě, Harry. Nebylo to tak strašné.“

Harry se na ní uculil a vypochodoval z nemocničního křídla. Vstal a vysprchoval se dokonce dřív, než se některý z jeho profesorů vzbudil, včetně paní Pomfreyové. Ta byla totálně paf, když vešla a zjistila, že je oblečený, chodí sem a tam a pracuje na magii bez hůlky.

Harry neměl na cvičení moc času, ale šlo mu to velmi dobře. Všechno co mohl dělat s hůlkou, zvládl i rukama a svým kouzlem. No, skoro všechno. Ke svému pobavení zjistil, že bez hůlky nezvládne jednoduché vypuzující kouzlo.

V několika uplynulých dnech, předtím než byl upoutaný k posteli, se Harry také naučil přemísťovat. Nebyl v tom moc dobrý, protože neměl řádného učitele a už vůbec žádný čas na procvičování, ale mělo by to stačit na to, dostat jeho a Snapa zpátky do Bradavic.

Doufal.

Co řekl Harry předtím Snapovi byla pravda. Prokletí, jeho prokletí, bylo perfektní. Nemohl to tak úplně vyzkoušet, ale věděl, že bude fungovat. Přál si, aby měl šanci ho vyzkoušet, ale to nebylo možné. Ačkoli zvažoval, že by to zkusil na Protivovi.

Harry věděl, že je připravený. Věděl, že nastal čas. A když ho jeho profesoři následovali do Velké síně na snídani, tak jim to řekl.

„Myslím, že bychom to měli udělat dnes v noci. Myslím, že jsem připravený.“

„Ale Harry-“ začal Lupin.

„Ne. Má pravdu, Remusi. Dnes v noci. Severus nepřežije jestli budeme déle otálet. Harry je jeho jediná šance na přežití,“ řekl Brumbál.

Minerva souhlasně přikývla a moudře si vybrala zůstat zticha.

„Takže potřebujeme naplánovat… něco. Chci říct, vím, že se jdu na Malfoyovo panství nechat chytit. A doufáme, že mě Lucius vezme k Voldemortovi,“ odmlčel se. „Pak budu předpokládám zavřený, vezmu si lektvar neviditelnosti, uteču, a pak dostanu ven Snapa? Potom co? Přemístíme se do Bradavic?“

„Bože! To nebude fungovat,“ naříkal Remus a kroutil hlavou, jakoby to byl nejhorší nápad, jaký vůbec kdy slyšel.

No a asi byl. Ale vyjde to. Musí!

„Ale Remusi, nedělej si s Harrym víc starostí, než už má on sám. A ano, Harry, to je plán.“

„Plány nejdou vždycky dobře,“ odsekl Remus.

„To je pravda, Remusi. Proto je Harry na problémy připravený. Že, Harry?“ zeptal se Brumbál.

„Ano pane.“

„Dobře. Dohodnuto. Dnes v noci.“

*****

Bylo pozdě v noci. Okolím se neslo až nepřirozené ticho. Klid rušilo jen slabé soví houkání.

Harry se plížil lesem, který obklopoval Malfoyovo panství. Jeho nohy byly tiché, zlehka našlapující na zem, tak aby nezlomil ani větvičku a neupozornil kohokoli na svou přítomnost.

Samozřejmě, že cílem tohoto malého výletu bylo, nechat se chytit, takže by měl pravděpodobně dělat víc hluku. Ale bez ohledu na to, by ho dost brzy dostali.

Harry mohl doslova cítit kouzelné bariéry, kterými procházel, aby se dostal na panství. Alarmy uvnitř musely šílet. Možná vzbudily Draca.

Při té myšlence se Harry zlomyslně ušklíbl.

Chlapec, který zůstal naživu vypadal opět jako Harry Potter, kterého každý znal a miloval. Byl zase malý, s krátkými rozcuchanými vlasy a jeho tvář byla kulatá, stejně jako tvář Jamese Pottera. Jediný rozdíl byly brýle. Harry ani Brumbál nemohli najít způsob, jak upravit jeho zrak a tak byla představa  brýlí zavrhnuta. Harry Potter si zřejmě v létě pořídil kontaktní čočky.

Harry si s sebou vzal další hůlku, kterou by mohl použít, kdyby to bylo nutné, ale ne svou vlastní. V každém případě ji nepotřeboval, ale Brumbál rozhodl, že by vypadalo podezřele, kdyby se najednou objevil bez ní. Tak pro Harryho našli druhou hůlku.

Harry měl ten den dva slabé záchvaty z mučící kletby, než ho Snape vyhodil ze své mysli. A Harry mu byl neskonale vděčný, že dodržel slib a odřízl ho.

I když, k jeho úžasu, Harrymu téměř chyběly kousavé komentáře v jeho hlavě.

To bylo divné.

Panství bylo teď přímo před ním. Viděl Luciuse Malfoye a dvě další hrozivě vypadající postavy jít jeho směrem s připravenými hůlkami.

Harry se zhluboka nadechl, rozhlédl se kolem a šlápl na nejbližší spadlou větev.

Smrtijedi se rozběhli.

*****

Harry předvedl dokonalé divadlo při předstírání, jak je šokovaný, že ho objevili a zkoušejí s ním bojovat.

„Expeliaramus!“ vykřikl rozzlobeně, ukazujíc hůlkou na Luciuse Malfoye. Nemohl použít magii bez hůlky. Ještě ne.

Malfoy se kouzlu lehce vyhnul. Zvedl hůlku, aby něco vykřikl, když Harry zaječel: „Mdloby na tebe!“

Crabbe starší se pod zásahem zhroutil. Zřejmě neočekával útok.

Teď rozzuření, Lucius a Goyle, zahnali Harryho ke stromu a seslali na něj kletbu Cruciatus.

Harry klesl v bolestech k zemi, předstírající že podlehl. Nebo ne tak docela předstírající. Vzdal se, ale udělal to ochotně.

A Smrtijedi spadli přímo do jeho pasti.
Poslední komentáře
21.11.2019 10:14:28: Bych chtěla vidět lesy okolo Malfoyova domu. To asi není v Anglii. Anglie je jako zahrada, nebo park...