Překlady HP/SS

Odkazy

ffdeník

iisis

Administrace

Editace stránek

Katalog stránek

Stránky systému Webgarden

Webgarden

Stránky zdarma

Statistika

Kalendář

HP- Hledání sebe sama

Kapitola 34

Omlouvám se za chyby, (nebudu psát případné, vím jistě, že tam těch chyb bude dost) čeština není moje silná stránka. Tak ať se vám kapitolka líbí.

 

Clowers.K

 

Finite Incantatem

 

Byla tma jako v pytli, na temné obloze nebyly vidět žádné hvězdy, které by osvětlovaly nádvoří. V čase, kdy většina kouzelnického světa ještě spala, několik stovek kouzelníků a čarodějek stálo bok po boku - tři stovky deštěm nasáklých černých klobouků a šatů stály čelem k zakázanému lesu, všichni čekající na začátek zaklínání.

Pršelo již hodiny a šedé mraky, které byly kolem hradu, se hodily k poněkud temné atmosféře. Nikdo se na tuto noc netěšil. Ano, skončí tím jedna kapitola života všech, toho Harryho nevyjímaje, ale také přinese malé množství smutku a strachu do mnohých srdcí. Byla to noc oslav, ale také smutku a vzpomínání.

Tohle byla noc, kdy konečně nechají záležitosti s Voldemortem v klidu a pokoji.

Pohřební hranice byla umístěna těsně před hranicí mezi zakázaným lesem a nádvořím Bradavic. Byla vyrobena ze dřeva s hadím tělem na vrcholu. Byl na ni strašlivý pohled.

Harry odstrčil dlouhé, mokré prameny vlasů ze svého obličeje, kam je vítr odfoukl. Otočil se s přimhouřenýma očima ke hradu, kde se měl Brumbál každou chvíli ukázat. Zatím však po řediteli nebyla ani stopa a Harry se rozhodl čekat dál.

Vzduch byl hustý a tráva pod nohama zmáčená, promáčela mu boty a akorát z toho měl mokré nohy. Mohl však říct, že na tom všichni byli obdobně, až na několik pár výjimek, kterým se podařilo moderní nepromokavé kouzlo. Profesor lektvarů, samozřejmě, byl jedním z toho mála.

Harry se zamračil nad použitím slova profesor, když nositel tohoto přízviska již pro něj dávno pouhým profesorem není.

***

Tento „pohřeb“ znamená pro Severuse více než pro Harryho, i přes význam pro mladšího chlapce, Severusova bolest byla mnohem silnější a mnohem méně únosná. Nejen proto, že ztratil Lili, ale také, že žil jako Smrtijed a musel pozorovat, jak jeho přátele podléhají temnotě a umírají. Mohl být jedním z nich, kdyby nebylo moudrosti starého muže, který jej vysvobodil a dal mu šanci.

Jestli se někdo přes válku změnil, tak to byl právě Snape. Právě přítomnost mladého muže po jeho boku o tom svědčí. Severus už nebyl špion, už nebyl Smrtijed.  Byl volný od jednoho manipulativního muže, který řídil jeho život. A ten další…

Další, oblečený v černých šatech (tak nepatřičné pro Brumbála, poznamenal Severus nepřítomně), byl právě na cestě ke hranici. On a Harry vykonají závěrečné zaklínání, zapálí hranici, spolu, byl to Harry, který konečně zničil Temného pána. Ale byl to Brumbál kdo se zaměřil na dav a provedl malý proslov na počest těch, který zemřeli pro svou věc a na památku těch, které se Voldemortovi podařilo zabít v této válce i v té předešlé.

Brumbál došel dopředu, kývnul na Harryho, který se postavil těsně za něj, vypadajíc na víc, než na pouhých patnáct let.

Se dvěma nejmocnějšími kouzelníky na světě stojícími před nimi, se dav napřímil a díval se vpřed. Dokonce i všichni se zrzavou hlavou byli tišší a uctiví tuhle noc, vtipy a žertíky odložili stranou.

Brumbál se ještě jednou rozhlédl po davu a otevřel ústa, aby promluvil, jeho chraplavý hlas naplnil ticho.

„Vítejte přátelé, rodino, všichni blízcí. Sešli jsem se zde, abychom uzavřeli několik let války, teroru a zoufalství. Jsme zde, abychom dali sbohem starému a odložili minulost tak, abychom mohli začít znovu. Každý z nás se stal obětí toho, co nás po dvě desetiletí strašilo a nyní můžeme začít znovu. Můžeme obnovit naše životy s vědomím, že to co nás obtěžovalo je pryč, je pryč a nikdy se nevrátí.“

V dálce zaburácel hrom a Severus se zachvěl, když se přes jeho záda přehnal vítr. Déšt se dostal přes jeho ochranu, a teď pomalu stékal po jeho vlasech.

"Dnes si připomeneme ty, jenž zemřeli."

Snape zavřel oči.Tohle bude ta nejtěžší část ceremonie, když ne pro všechny, tak pro něj určitě.

Harry se první ujal slova. "Cedric Diggory."

Chvíli bylo ticho. "Frank Longbottom," přišlo úzkostné zamumlání.

"Alice Longbottomová."

"Lily Potterová," zašeptal Severus.

"Marlene McKinnon."

"Benjy Fenwick," ozval se smutný až zmučený hlas ze zadu.

"Edgar Bones."

"Lucius Malfoy."

Severus účastně položil dlaň do vlasů svého kmotřence.

"Gideon Prewett."

"James Potter."

"Dorcas Meadowes."

"Tom Riddle."

Všechny jejich hlasy se zapojily do měkce vyslovených jmen a jemného pláče, každý se svědectvím o síle těch, kteří přežili a vzdávající jim čest. Odevšad byly slyšet jména, na jeho levé nebo pravé straně, vpředu, vzadu. To, co Severus zaslechl, byl smíchaný truchlivý hlas, jaký ještě nikdy neslyšel.

Barevná mlha se točila v kruzích, přímo před Harryho očima a stávala se jasnější při každém vyslovení jména. Konečně poslední zoufalý povzdech, mlha zeslábla, zanechávajíc slzy a zvláštní, hluboký pocit uspokojení. Skončilo to. Mrtví mohli mít klid.

Albus se slavnostně podíval do davu. Znovu si tiše žádajíc o pozornost.

"Je zde poslední věc, o kterou vás musím požádat,"řekl jemně, zatímco pokývl na Harryho aby si stoupl vedle něj. „Žádám vás, abyste byli nejen svědky, toho co se již odehrálo, ale i tomu poslednímu, smysluplnému kroku, který nám konečně dá jistotu, že je vše již za námi.“

„Co vidíte před vámi je mrtvola muže, který nás sem dostal. Byl to on, kdo nás dostal do tohoto smutku.“ Dodal Harry. „Jeho duše byla již roztříštěná, teď se vypořádáme i s jeho tělem.“

Harry se podíval na Brumbála, který mu pokynul. S hromem znějícím v pozadí, každý sledoval, jak Harry a Albus vyřkli kouzlo, které zapálilo oheň a zničilo Voldemorta navždy.

A jak se Severusovy a Harryho oči spojily, s oranžovými plameny odrážející se od Harryho vlhké pokožky, oba věděli, že je opravdu všemu konec.

A že oba již budou v pořádku.

 

KONEC

Poslední komentáře
26.08.2019 15:49:48: Parádní povídka moc dík za překlad.smiley${1}
11.06.2015 10:52:38: řekla bych, že ten závěr byl až dojemný, že zaříkávání u pohřební hranice je patetické, ale neřeknu....
13.04.2014 19:46:33: ÚŽASNÉ
25.01.2012 14:52:03: Zajímavá povídka - moc se mi líbily ty myšlenkové pochody mezi HP a SS...