Překlady HP/SS

Odkazy

ffdeník

iisis

Administrace

Editace stránek

Katalog stránek

Stránky systému Webgarden

Webgarden

Stránky zdarma

Statistika

Kalendář

HP- Hledání sebe sama

Kapitola 4 - Hrozný šok

Když se Brumbál vrátil zpátky do nemocničního křídla, zjistil ke svému překvapení, že je Harry úplně bdělý. A ačkoli ignoroval Minervu a Poppy, vypadal při smyslech. Brumbál přešel k jeho posteli.

„Minervo, Poppy, nebude vám vadit, když si teď soukromě promluvím s panem Potterem?“

Obě ženy mu až příliš nadšeně vyhověly.

Brumbál si sedl na kraj Harryho postele a vytáhl balíček. Chlapcovi oči plály hněvem, když mu ho vytrhl z natažené ruky. Podíval se do obálky a zdánlivě spokojený, upřel pohled zpět na ředitele.

„Četl jste to,“ obvinil ho.

Ředitel přikývl. „Omlouvám se Harry. Nechtěl jsem číst tvou poštu, ale potřeboval jsem vědět, co způsobilo, že jsi udělal všechno tohle,“ řekl a gestikuloval směrem k nyní již opraveným oknům.

„Byl jste šťastný, když jste to zjistil?“ zeptal se Harry ledovým tónem.

„To není konec světa. Nechystám se to nikomu říct a ty taky nemusíš , pokud nechceš,“ odpověděl Brumbál tak konejšivě jak jen mohl.

Harry pozvedl obočí. „Vy to neřeknete Snapovi?“

„Profesoru Snapovi,“ opravil ho ředitel automaticky.

„Vy to neřeknete PROFESORU Snapovi?“ zeptal se Harry, přičemž kladl důraz na  slovo ‚profesor‘.

„Ne, neřeknu. Ale doporučuji ti, abys mu dal jeho dopis. Tvoje matka by si to přála.

Brumbál věděl, že využívá Harryho lásku a úctu k matce, aby ho přiměl promluvit si se Snapem. A Harry to věděl taky. Ale to neznamenalo, že to nebude fungovat.

„Dám mu jeho dopis. Ale nebudu žádat o nic jiného,“ řekl Harry chladně.

Brumbál se na něj usmál. „Ujisti se, že zůstaneš klidný. Už žádná rozbitá okna, dobře?“

Harry se ušklíbl, když ředitel vstal a odešel.

*****

Uběhlo čtrnáct dní od doby, kdy k Harryho posteli přiletěla sova a on teď chodil o berlích po ošetřovně. Z nějakého důvodu, žádné z kouzel, které madam Pomfreyová znala, na jeho koleno nezabíralo, takže ho léčily pomalým mudlovským způsobem. Byl za ty berle tajně rád, přestože mu zraňovaly ruce. V každém případě by třeba mohl, z téhle nepříjemné situace, získat nějaké svaly.

Harry naštěstí neviděl Snapa  od té doby, co muž zuřil kvůli jeho nočním můrám. Nebyl si jistý co by dělal kdyby ho znovu viděl. Někde vzadu v mysli věděl, že ho uvidí na hodinách, ale tak nějak doufal, že než se to stane, zmizí profesor lektvarů v plamenech. To samozřejmě nebylo příliš pravděpodobné. Ale stále doufal.

Harry měl stále ještě dát Snapovi dopis. Chtěl mu ho předat osobně. Být tam a vidět zděšený výraz v jeho tváři až se dozví tu strašnou pravdu. Harry by se smál.

Nebo by byl možná příliš vyděšený na to, aby dělal něco jiného, než tam stál. Jo. To spíš.

*****

Harry si druhý den ráno přivstal a cvičil s berlemi. Chystal se to udělat. Chystal se dobelhat do sklepení a dát Snapovi dopis od Lily.

„Madam Pomfreyová?“

„Ano, Harry?“

„Já… potřebuji něco doručit.“

„Ó, já to pro tebe udělám. Nedělej si starosti, drahoušku,“ řekla lékokouzelnice vesele.

„Ne, ne, musím tohle doručit. Hned jsem zpátky,“ řekl, vykulhal ven a nechal za sebou překvapenou madam Pomfreyovou.

„Ale Harry, ty ještě nemůžeš odejít! Nejsi dost silný!“

Harry se otočil. „Já JSEM dost silný,“ řekl chladně, „a hned se vrátím. Nedělejte si starosti.“

S tím zraněný chlapec hbitě otočil berle a vybelhal se ven s obálkou v ruce. Popravdě si nedělal starosti, jestli mu pohyb ublíží. Musel dát Snapovi dopis. A to bylo teď nejdůležitější.

*****

O třicet minut, dva pády a tři schodiště později, stanul Harry před Snapovými komnatami. Udělal si pauzu a ztěžka se opřel o stěnu, aby ulevil svým pažím. Opatrně otevřel dveře do učebny lektvarů a vstoupil. Snape sedící za stolem psal rozzlobeně něco červeným inkoustem. Vypadal dost samolibě.

Harry polkl a pomalu popošel. Snape si ho nevšiml. Třeba by se po tom všem mohl i zasmát.

Odkašlal si a s uspokojením sledoval, jak mistr lektvarů vyskočil deset stop do vzduchu.

„Pottere!!“

„Ahoj profesore,“ řekl Harry nevzrušeně.

Snape se zhluboka nadechl, aby znovu získal klid. „Odečítám Nebelvíru deset bodů za plížení se za učitelem!“ křičel.

Harry se ušklíbl. „Jsou prázdniny, profesore. Nemůžete brát body.“

Snape ho polohlasně proklel. „Co chcete, Pottere?“ zavrčel hlubokým, temným hlasem.

„Mám pro vás dopis, pane,“ řekl Harry a pomalu kulhal dopředu. Opřel se o Snapův stůl a vyndal obálku. Snape na něj zíral se zlomyslným úsměvem.

Takže, Potter, slavný chlapec který přežil, nakonec přemožen mudly. Kdo by si to pomyslel?“ zasyčel ledově.

Harry ho ignoroval a podal mu dopis. Snapovi se rozšířily oči, když uviděl písmo. Je to možné?

°°°°°

Nejdražší Severusi,

Ahoj má lásko. Jestliže tohle čteš, žiješ a já jsem mrtvá. Věz, že jsem Tě milovala až do konce. Nikdy bych Tě nezradila, i když jsem si jistá, že si myslíš, že jsem to udělala. Ty a já jsme se rozhodli společně udržet nás takhle všechny v bezpečí, tohle se muselo stát. Bože, nechtěla jsem to. Téměř jsem zemřela, když jsem Tě musela nechat jít. Ty jsi odešel dělat špeha a já jsem šla k Jamesovi.

°°°°°

Snape si náhle uvědomil, že ho zvědavě sleduje čtrnáctiletý chlapec.

„Četl jste to?“ dožadoval se krutým hlasem.

„Ne. Měl jsem vlastní dopis. Ačkoli řekla, že si váš můžu přečíst, když budu chtít,“ odpověděl Harry. Mistr lektvarů ho zpražil pohledem.

°°°°°

Severusi, je tu něco, co opravdu  musíš vědět. Jen bych si přála, abych Ti to mohla říct osobně. Ale od té doby co jsi pryč a James, Harry a já se skrýváme, to opravdu není možné.

°°°°°

Snape si povzdechl a vysloužil si tak od Harryho zvláštní pohled.

°°°°°

Nebude to pro tebe snadné. Ani mě se to neříká lehce, ale je to tak.

James není Harryho otec. To jsi Ty.

°°°°°

Snape zalapal po dechu, vyskočil a odtáhl se od dopisu, jako by to byla ta nejnebezpečnější věc na světě. Šokovaně upřel planoucí pohled na Harryho.

„POTTERE?!?! ODEJDĚTE ODSUD!!!“

Harry kývl a kulhal ven tak rychle jak jen mohl. Snape na něj s hrůzou zíral. Je to nějaký krutý žert? Ne, ne, písmo bylo rozhodně Lily. Možná se zmýlila. Musela se mýlit – tohle prostě nemohla být pravda. Potter byl přesná kopie Jamese. Zmýlila se!

Třesoucíma rukama zvedl znovu dopis.

°°°°°

Severusi, omlouvám se. Omlouvám se, že jsem se nikdy nedostala k tomu, Ti to říct. Je mi líto, že jsi to nevěděl, že se to všechno vůbec stalo. Ne to, že máme dítě, protože Harry je můj svět. Ty a já jsme vždy mluvili o svatbě a dětech. Vím, že tohle není přesně ten způsob, kterým by jsme to plánovali, ale neboj, to půjde.

°°°°°

„Zatraceně Lily,“ mumlal Snape.

°°°°°

Nejsem si jistá, jestli vůbec víš kdo Harry je. Dokonce nevím jestli je naživu, když tohle čteš. Doufám že je, ale všechno se zhoršuje… však víš. Jen mám takový pocit…

°°°°°

Snape bojoval, aby si udržel čistou hlavu. Tohle byla poslední slova jeho překrásné Lily, poslední myšlenky… skrývala se a brzo měla zemřít. Věděl to. Věděl, co se s ní stalo potom, co napsala ten dopis. A tahle znalost způsobila, že se mu stáhlo hrdlo.

°°°°°

V každém případě, Severusi, jestli znáš Harryho a on žije, pravděpodobně vypadá přesně jako James.

°°°°°

„Zatraceně, samozřejmě že vypadá,“ zuřil Snape.

°°°°°

Použili jsme na něj kouzlo, které způsobilo, že se všechny Tvé rysy přeměnily v Jamesovi. Ale má mé oči a nos. Nicméně, až mu bude patnáct, kouzlo se začne vytrácet. Může dokonce začít zanikat před jeho narozeninami. Bude mí HODNĚ otázek.

Neočekávám, že budeš znát odpovědi, ale prosím zkus to, Seve. Prosím, pokus se. Vím, že to pro Tebe bude těžké, Severusi. Ale prosím, prosím, pomoz mu. Napsala jsem mu dopis, takže- to ví taky.

°°°°°

„Lily!!“ vyjekl Snape zděšeně. Hloupá, hloupá ženská! Potter to nemůže vědět! On to nemůže vědět! Jak mu to, pro všechno na světě, mohla Lily říct? Jak mu to mohla udělat??

°°°°°

Omlouvám se, Severusi.

°°°°°

„To bys měla,“ odfrknul si Snape.

°°°°°

Seve, musím jít. Musíme odejít, už tady nemůžeme zůstat. Jen doufám, že jednou budeš moci přijmout to, co jsem Ti řekla. Miluju Tě, Severusi. Nikdy jsem Tě nepřestala milovat. A nikdy nepřestanu.

Navždy s láskou,

Lily

°°°°°

„Ne!!“ vykřikl, hodil Lilyin dopis na zem a chodil zuřivě po sklepení.

„To není možné!“ zaječel znova. Jeho vztek narůstal, až si myslel, že exploduje. Zvedl dopis a četl ho ještě jednou. Každé slovo potvrzovalo to, o čem si začínal myslet, že je pravda. Snape neměl slov. Nepoznával se. Tenhle bezcitný profesor byl úplně odrovnaný jedním malým dopisem. A to ho děsilo. Hodně.

*****

O dvacet minut později vklopýtal Severus Snape, s velmi ztraceným výrazem, do ředitelovi kanceláře.

„Ahoj Severusi,“ řekl Brumbál a zachytil zlomený výraz ve tváři mladšího kouzelníka.

Snape neodpověděl. Sedl si před ředitele, tváře bílé jako papír a podal mu dopis. Albus mu ho za chvíli, s nicneříkajícím pohledem, vrátil. Když k němu Snape vzhlédl, ty obvyklé jiskřičky v ředitelových očích zářily jako šílené.

„Takže?“ dožadoval se Snape, když už nebyl schopný déle mlčet.

„Kouzlo se už vytrácí, jestli sis toho nevšiml, Severusi.“

„To je vše co k tomu řekneš?“ zeptal se profesor lektvarů a černé oči mu plály vztekem.

„Severusi, vím že jsi rozrušený…“

„Velmi mírně řečeno,“ prskal Snape sarkasticky.

Brumbál se na něj podíval.

„Bože, Albusi, co mám dělat? Co to znamená?“ naříkal profesor zoufale a jeho chladná maska náhle zmizela. Brumbál vstal, obešel Severuse a položil mu ruce na ramena.

„Uvolni se Severusi. Uklidni se. Měl si dnes docela náročný den.“

„Nemůžu uvěřit, že to řekla Potterovi. On to ví, rozumíš. Ta zatracená ženská mu to řekla,“ reptal Snape.

„A on byl stejně šokovaný jako ty,“ řekl Brumbál konejšivě, čímž vyvedl Snapa z míry.

„Tys o tom věděl?“

„Jen pár týdnů,“ řekl ředitel.

„Potter ti to řekl?“

„Samozřejmě, že ne. Měl záchvat paniky a zničil všechna okna v nemocničním křídle. Musel jsem mu ten dopis vzít, než zešílí.“

Snape si odfrkl a na rtech mu začal pohrávat malý úsměv. „Takže byl stejně rozrušený jako já,“ řekl tiše. Albus se usmál, znovu si sedl naproti Severusovi a podíval se do jeho černých očí.

„Dokonce víc,“ odvětil Brumbál.

„On nemůže být můj syn,“ řekl Snape a odvrátil pohled.

„Víš, že je to pravda, Severusi. Jen se na něj podívej. Viděl jsi ho vůbec od té doby co sem přišel?“

„Právě teď, když mi donesl ten zatracený dopis.“

V ředitelově tváři se objevilo překvapení. „On ti ten dopis donesl?“

„To jsem řekl,“ zavrčel mistr lektvarů.

Brumbál se pousmál. „Musel Poppy utéct. Nikdy by ho nenechala bez dohledu.“

Snape něco zamumlal na souhlas.

„Ale vážně, Severusi, jedenatřicátého mu bude patnáct. Jestli už kouzlo zaniká, může být úplně pryč za pár týdnů.“

„Pak ho budeme muset zamaskovat,“ řekl Snape.

„Proč?“

„Myslím, že je to zřejmé, Albusi. Přece nemůžeš být tak hloupý. Jsem stále Smrtijed, vzpomínáš? Stále jsem špeh. Oba bysme byli ještě ve větším nebezpečí než obvykle, kdyby to Voldemort zjistil. A to by zjistil, pochop. Co když se slavný Harry Potter najednou změní a bude vypadat jako JÁ? Lidem to dojde. Mé koleji bude stačit jeden pohled na chlapce a poběží poslat sovu svým rodičům. Musíme to zatajit. Bože, Albusi, Voldemort by mě zabil! A kde pak budeme?“ řekl Severus.

Albus pokýval hlavou a stáhl obočí, jak přemýšlel. „Máš pravdu, Severusi. Samozřejmě, že máš pravdu.“

Snape si oddechl úlevou.

„Mohli bysme na něj použít kouzlo ,Zapomeň‘, aby zapomněl na celý tenhle zmatek,“ navrhl profesor lektvarů.

Brumbál ho zpražil pohledem. „Jestliže na něj použijeme kouzlo, Severusi, zajisté to nebude ,Zapomeň ‘ na jeho paměť.“

Snape zavrčel, přestože věděl, že jeho přítel má pravdu. Odmlčel se a na chvilku vypadal ztraceně. „Jak se to mohlo stát?“ složil hlavu do dlaní, jak se pokoušel najít odpověď.

Brumbálův pohled změkl. „Nikdo to neví, Severusi. Víme to jenom my tři.“

„To je jedna osoba navíc.“

„Harry má právo to vědět. Stejně jako ty. Jsem si jistý, že k tomu Lily měla své důvody.“

„Nebo možná jen nemyslela,“ odporoval Snape.

„To je klidně možné.“

Snape si povzdechl. „Potřebuju se projít,“ řekl a vstal. Brumbál kývl, když Severus odcházel z kanceláře.

„Opatruj se, Severusi.“

„Sbohem, Albusi.“

Poslední komentáře
26.08.2019 10:29:35: Jsem zvědavá jak se Severus rozhodné a jak zamaskují aby Harry nebyl podobný otci.smiley${1}
07.09.2017 17:05:19: jdi do toho Sevie, máš šanci na vlastní rodinu, to je to, co Lili chtěla. Zvládnete to. Držím palce....