Překlady HP/SS

Odkazy

ffdeník

iisis

Administrace

Editace stránek

Katalog stránek

Stránky systému Webgarden

Webgarden

Stránky zdarma

Statistika

Kalendář

HP- Hledání sebe sama

Kapitola 9 - Rozhovory a odhalení

Profesore?

Pottere? Zatraceně kluku, co děláš v mé hlavě?

Utíkám.

Ó! Od čeho?

Brumbál, McGonagallová a já jsme celé ráno strávili v knihovně vyhledáváním možností. Na oběd jsme šli do Velké síně a tam byl Remus.

Remus?

Vždyť víte, Remus Lupin. Drápy, Lumpárny, Vlokodlak, Poberti. Vzpomínáte si na něj?

Vím moc dobře koho jsi myslel, Pottere!

Jasně. Dobře, v každém případě, viděli jsme Remuse u oběda a on mě nepoznal.

Nepoznal? Vypadáš přesně jako James, ty hloupé děcko. Jak by tě mohl nepoznat?

Zřejmě jste nedával příliš pozor, když jsem vám přinesl ten dopis. Nevypadám jako James Potter. Už ne.

O čem to k čertu mluvíš?

Pane bože, profesore! Četl jste ten dopis nebo ne? Můj vzhled je kouzlo. A vyprchává. Dokonce ani Remus mě nepoznal! Vyletěl, když zjistil kdo jsem.

Hmm… Takže proč jsi v mé hlavě tentokrát, Pottere? Abys mě trápil? Vysmíval se zbytkům mého zdravého rozumu? Víš, že už ti nemám co říct.

Chtěl jsem… chtěl jsem se ujistit, že jste OK. Víte, že jste tam uváznul. Neustále pracujeme na tom, abyste vás dostali z té kaše, profesore. Jakmile se vzbudím půjdu zpátky do knihovny.

Jakmile se vzbudíš?

Myslím, že jsem v bezvědomí.

V bezvědomí? Co jsi dělal, Pottere? Vrazil do zdi?

NE! Neposloucháte nic z toho co vám říkám? Když jste mučený, já jsem mučený! Voldemort vás prokleje Cruciatem a mě prokleje taky! Takže zatímco vy trpíte v bolestech, JÁ trpím v bolestech! Jediný rozdíl je v tom, že já mám pomoc a vy ne! Ale my vás brzy najdeme, profesore. Slibuju.

(ticho)

Profesore?

Nech mě o samotě, Pottere.

Promiňte, pane.

*****

Harry se intenzivně soustředil a opustil Snapovu mysl. Probudil se do zvuků rozhovoru, který Remus stále rozčileně vedl s Brumbálem a ředitelkou jeho koleje.

„Takže, vrátím se sem a zjistím, že Harry, který by klidně mohl být můj adoptivní kmotřenec, vypadá jako naprosto jiný člověk! Pak má nějaký záchvat, což je, jak později zjistím, Cruciatus, kterým trpí, protože je spojený s Voldemortem! A teď mi říkáte, že ho zbil jeho strýc! Bože, Albusi, co mi můžeš říct asi tak dalšího? Po tomhle mě už  nic nepřekvapí! Nic!“

Harry se zasmál, čímž k sobě přilákal všechny tři profesory. „Remusi, nevíš z toho ani polovinu.“

„Právě mi všechno řekli!“

„Ne, neřekli. Kdyby ti řekli všechno, musel bys být připoutaný řetězy ke zdi, které by ti zabránily zničit školu!“ řekl Harry vesele.

„Co by mi ještě měli říct?“ zeptal se Remus a vypadal zmateně.

Harry zakroutil hlavou. „Zjistíš to dřív nebo později, Remusi. Věř mi, že ano.“

„Nemůžeš mi to říct?“

„Ne,“ řekl Harry, škodolibě se zazubil a Remus protočil oči.

„Harry, viděl si tentokrát něco? Cokoli?“ zeptal se Brumbál jemně.

„Ne. Neměl jsem šanci, šlo to přímo do prokletí. Ale mluvil jsem se Snapem. Stále nic neví,“ odpověděl Harry.

„Jak jsi mluvil se Snapem?“ zeptal se Remus a kladl přitom nepříjemný důraz na jméno mistra lektvarů.

Harry zrudl. „Um, dobře, nějak to souvisí s prokletím a mou jizvou. Umožní mi to dostat se do jeho hlavy a mluvit s ním,“ řekl.

„Ha! Mohl by ses dostat do jeho mysli a odhalit všechna jeho tajemství!“ řekl Remus nadšeně.

Kdyby toho byl Harry schopen, tak by Remuse praštil. Naštěstí to McGonagalová udělala za něj, když se Harry temně zamračil.

„Au! Za co to bylo? Jen jsem žertoval!“ podíval se na Harryho, který se stále mračil. „Harry, chlapče, nedívej se na mě tahle! Vypadáš pak jako Snape!“

Harrymu se rozšířily oči, okamžitě se přestal mračit a tváře mu zčervenaly rozpaky.

Brumbál se ze svého místa za Remusem pobaveně usmíval. Vlkodlak vůbec neměl tušení jakou má pravdu.

*****

Druhá hodina toho odpoledne zastihla Harryho, McGonagalovou, Brumbála a Lupina v knihovně zavalené knihami. Harry neústupně trval na tom že půjde, k velké nelibosti Poppy, a pak už skutečně nebylo nic, coby mu mohlo zabránit připojit se k hledání se svými profesory. Ale přestože na to teď byli čtyři, stále se ani nepřiblížili k nalezení odpovědi.

O sedm hodin později měli všichni zkoumání plné zuby a potřebovali se najíst. Harry našel jedno vodítko, stejně jako Brumbál, ale další výzkum ukázal, že tyto možnosti jsou neplodné. Netřeba říkat, že byli ubohá skupinka jak se teď ploužili chodbami do Velké síně.

„Dobře, tohle bylo patetické,“ řekl Harry. „Hodiny hledání a nenašli jsme nic, co by mohl být Voldemortův úkryt.“

„Neklesej na mysli, Harry. Budeme hledat zase ráno,“ řekl Brumbál vesele, přestože všichni mohli říct, že dobrou náladu předstírá.

„Já vím, profesore, to jen že to vypadá jako… „ Harry přestal mluvit a v obličeji se mu objevil soustředěný výraz.

„Albusi?“ začala profesorka McGonagalová.

Brumbál Harryho chytl, ale chlapec ho odstrčil. „Harry?“

„Ššš,“ šeptl. Tři dospělí se na něj divně dívali.

O chvilku později, vykřikl a široce se usmál.

„Vím kde je!“

Poslední komentáře
07.09.2017 22:56:23: Heuréka! Honem na další kapitolu, ať stihnuu co nevíce písmenek. Dík.smiley${1}