Překlady HP/SS

Odkazy

ffdeník

iisis

Administrace

Editace stránek

Katalog stránek

Stránky systému Webgarden

Webgarden

Stránky zdarma

Statistika

Kalendář

HP- Go With the Tide

10.kapitola-celá

Tak kapitoly se nám čím dál tím víc prodlužují.Zatím jsem stihla jen polovinu (nebo spíš větší polovinu...) a zbývají mi ještě tři stránky-ty přidám zítra nebo pozítří.Tak se zatím mějte!

N.

Update 24.12.2009
Tak bohužel kapitolu celou už teď nestihnu dodělat :-( Rodiče mě zaúkolovali různými povinnostmi, takže už nebyl čas na to dokončit to.

I když jsem to ale nestihla, chtěla bych Vám všem popřát Veselé Vánoce a Šťastný Nový rok 2010 :-)

Update č.2 - 9.1.2010
Tak vás zase otravuju s další aktualizací a zase vás bohužel nepotěším. Vůbec teď nestíhám plus mi začínají zkoušky, takže teď další kapitoly( a tahle nedokončená) nebudou asi až do února :-( Doufám, že to se mnou ještě vydržíte. Potom bych měla přidávat častěji.

Update č.3 - 7.2.2010
Do třetice všeho dobrého je tu konečně celá kapitola! Užijte si to akomentujte. Díky!

"Tak ses nakonec ráčil ukázat, Pottere." Ušklíbl se Snape, ačkoli ne jedovatě.Harry přikývl, trochu zmatený.

"Jsem včas, pane profesore. Proč jsme změnili třídy?"

"Používej trochu svůj zbývající mozek, Pottere – dnes začínáme se soubojem. Soubojnický klub je na to mnohem lepší místo, nemyslíš?"Snape řekl, když si stáhl svůj plášť. Harry sám pro sebe přikývl.

"Jen si odložím Sashu někam stranou na židli."

Snape pozvedl obočí.

"Tys přinesl toho hada sebou?" zeptal se a pak se v duchu nakopl.

Harry se zastavil.

"Ano. Je velmi příjemná společnost." řekl, ale v jeho hlase jakoby zazněla otázka. Nechal plášť složený na pohovce u zdi a zasyčel na barevného hada, aby tam zůstal, mezitím co bude trénovat. Snape stiskl zuby.Na Nebelvíra si Potter začal vybírat příliš mnoho věcí z příliš mála důkazů.Dobrá dovednost, ale Snape to už teď nenáviděl.

"Vystup na ten stupínek, je to pár kroků nalevo." Snape řekl a nahmatal svou hůlku. Díval se, jak Harry poslechl, když opatrně vykročil vpřed. Vystoupil na stupínek a čelem se otočil na učitele lektvarů.

"Na nových místech, Hermionina hůl pomáhá." Řekl Harry zamyšleně. Snape si povzdechl.

"Můžeš ji používat, když nemáme hodiny."

"Proč ne během nich?"

"Protože nemůžu riskovat, že ztuhneš jako sova na denním světle, kdybys ji ztratil!" Vyštěkl Snape a Harry bezmyšlenkovitě ustoupil o krok dozadu. Snape hlas klesl na neutrálnější tón, když nařídil:

"Vezmi si hůlku a připrav se. Máš výhodu v souboji, protože teď se spoléháš na svůj sluch. Dokážeš si představit proč nebo to musím i vyhláskovat?"

Harry na okamžik zaťal zuby, aby kontrolovat své rozhořčení, pak odpověděl obezřetným hlasem:

"Protože kouzla nebo kletby se musí vyslovit."

"Zajisté. Budeš mít nějaký zlomek sekundy navíc na to abys zareagoval než vidící protivník - a to ti může zachránit život, ať je jakkoli mizerný."

Harry protočil oči. I když v poslední době nebyl nějak zvlášť ovlivněn Snapeovými narážkami, byly tyhle poznámky docela vyčerpávající. Napadlo ho, jestli si Snape myslel, že to dělá kvůli tomu, aby se projevila Harryho tvrdohlavost a aby Harry zareagoval na Snapeovy poznámky. Mohlo to tak být, ale Harry chtěl víc než cokoli jiného být stejný jako jeho vrstevníci – stejně by udělal vše o co by ho učitel lektvarů požádal.

"Ale jak se mám vyhnout, profesore? Kletba nezvoní jako míč."zeptal se.

Snape byl rád, že Harry není přespříliš sebevědomý.

"Vždycky uhneš z místa, kde stojíš - tak dramaticky, jak je to možné. A vždycky vyčaruj Štítové kouzlo. Nebo ještě lépe, zaútoč dříve, než má tvůj protivník šanci dokončit kouzlo."

"Ale jak správně zamířím?"

Snape podrážděně zamlaskal.

"Míříl jsi docela dobře, když jsem byl cílem já. Používej sluch. Postupně to vyladíme. A teď - méně mluvení, více práce."

Snape sotva pronesl svá poslední slova, když Harry zaslechl podezřelé mumlání, jen aby byl vyhozen do vzduchu a spadl na podlahu dobře-mířenou kletbou.Zavrčel.

"Nikdy nedovol aby tě vyrušil rozhovor -" začal Snape když Harry, rozzuřený z napadení bez varování, namířil hůlku ve směru hlasu a zakřičel Expelliarmus a to dost nahlas.

Snape se snadno vyhnul, jelikož Harry mířil někam vedle.

"Netrefils ani správnou zeď." ušklíbl se na chlapce, který se zvedal ze země.

Harryho svrběla kůže na hlavě, když uslyšel další tiché mumlání, které znělo podezřele jako 'svázané nohy', a on tedy vyskočil na stranu jako vystrašená žába.

"Dobře. To je ono." Snapeův hlas zazněl vzduchem ostře jako bič, což Harrymu dalo šanci vyslat za zvukem Impedimenta.

Snape se znovu vyhnul, ale tentokrát se musel víc snažit - kletba prosvištěla docela blízko.Ale to samozřejmě nebyl důvod říct to Potterovi.

"Slabé!" zavolal na chlapce, který poměrně rychle vstal opět na nohy – cvičení s míčky se vyplatilo. Tentokrát neměl čas dokončit zaklínadlo, které měl v úmyslu vyslat na Harryho - Harry ho předběhl:      

"Lepidae!"  Harryho hlas byl ostrý a ocelově pevný a jeho kletba rychlá.Znovu mířil vedle, ale ke Snapeovu překvapení, Harry nepotřeboval mířit. Kletba v podstatě následovala uhýbajícího se Snapea a udeřila do něj přímo. Bolest jako sto břitev do běla rozpálených zasáhla všechny nervová zakončení, které měl Snape v těle.Nebylo to Crucio, ale bylo to tak náhlé, že na to Snape musel zareagovat: vykřikl.

Harry zalapal po dechu, když uslyšel ten výkřik.Všechny ty roky předtím, kdy znal tohoto kontrolovaného, hrdého muže se nic podobného nestalo, že. Nikdy by neočekával, že on bude ten, který způsobí takovou bolestivou, dramatickou reakci člověku ztělesňující ledový chlad. I když mnohokrát snil o okamžiku, kdy se Snape svíjet před ním na zemi, křičící z plných plic, nevychutnával si to tak, jak myslel že bude.Byl místo toho zděšen. Cítil se zděšen a zarmoucen a nemohl to déle snášet.

" Finite Incantatem!"  vykřikl a pozorně poslouchal.

Učitelův výkřik ustal a byl slyšet jen těžký dech.Harry šel rychle ke zvuku.

"Profesore?"

Žádná odpověď.Harry cítil plíživý strach.Ta kletba nemohla být tak nebezpečná pro toho muže nebo ano?Určitě nebyl ... zraněn? Vážně?

Jak se k muži přiblížil, zasáhl Harryho nozdry mírně štiplavý zápach - krev. A sakra, on ještě k tomu krvácel?Byla to jen jedna menší kletba!

Harry natáhl ruku a dotkl se ležícího profesora.Byl tak roztřesený a šokovaný, že když ho za zápěstí uchopily studené, dlouhé prsty, slyšitelně zalapal po dechu.

"Skutečnost, že váš protivník neodpovídá, neznamená, že je přemožen a v bezvědomí – nezapomeň na to, Pottere, a příště, když budeš mít štěstí jako teď, dokonči, co jsi začal."Bolestný a přesto hedvábný hlas Severuse Snapea naplnil Harryho uši, jehož tlukot srdce se pomalu vrátil k normálu.Harry polkl a úlevně usmál, i když to, co slyšel znělo jako výtka.

"Myslel jsem, že jsem vám vážně ublížil, pane."řekl, zápěstí ještě stále uvězněné v jedné ruce učitele lektvarů.

"Tvůj sen se ještě nevyplnil - byl jsem jen překvapený. Lepidae není materiál čtvrtého ročníku."Snapeův hlas byl podstatně jemnější a Harry uvažoval, jak se asi tváří. Copak opravdu věřil, že mu Harry chce ublížit? I když, proč ne? Harry si myslel, že mu chce ublížit jen několik sekund předtím.

"Hermiona a já jsme cvičit hodně kouzel - kvůli Turnaji tří kouzleníků, pane ...," Harry se zachvěl při vzpomínce na hrůzné události, a pak dodal:" ... a můj sen není ublížit vám. "

Následovala dlouhá pauza a pak jemně dlouhé, chladné prsty uvolnily jeho zápěstí.Učitelův hlas teď zněl bolestně neutrální.

"Aha. A co je tvým snem?"

Harry se zamračil, protahoval si prsty, jak přemýšlel nad odpovědí.

"Chci, aby to skončilo – abych mohl žít vcelku normální život."řekl nakonec nízkým, šeptavým hlasem, jako by se bál, že vyslovení toho snu znamená, že už se nikdy nevyplní.

Snape se bál, že chlapec neodpoví, tak dlouho  přemýšlel než odpověděl na položenou otázku.Jeho odpověď nebyla to, co Mistr lektvarů očekával, že mladý Nebelvířan odpoví - a docela ho to šokovalo.

Netušil, že Harry Potter má stejný sen jako on sám.

"Aha."Snape opakoval, ale tentokrát nechal zaznít jeho skutečný hlas.Změna ve výrazu Harryho tváře naznačila, že si toho chlapec všiml."Tak tedy začneme pracovat na tom tvém snu, ano?"

Jeho skutečný hlas zněl téměř potěšeně.

*** ***

"Proč jsi bojoval se Ssseverusem?" Ptala se Sasha zeptal se, když byla bezpečně obtočená kolem zápěstí Harryho znovu.Harry se usmál.

"Nebylo to boj. Byl to souboj. Musím se naučit bojovat bez mého vidění."

Jazyk Sashy podrážděně zakmital.

"Myslela jsem, že já ti mám pomoci s viděním."

"A pomůžeš. Teď jdeme na to." Harry řekl, cítíc se už teď spojený s tímhle příliš svědomitým mladým hadem.

 Minerva McGonagallová byla připravena na Harryho, když vešel do její kanceláře, řízen svou hůlkou. Usmála se, když vstoupil i když věděla, že její úsměv zůstane bez povšimnutí. Ale v posledních několika dnech a týdnech na něj byla hrdá víc, než si za poslední čtyři roky dohromady.

"Dobrý den, Harry. Přinesl jste si s sebou vašeho mazlíčka?"

Harry se znovu jemně usmál.

"Jednoho z nich."řekl a zvedl levou paži, kde byla Sasha stočená jako pestrobarevný náramek. Ochutnala vzduch kolem staré čarodějky a pak pohodlně položila hlavu zpět na Harryho dlaň.

Minerva přikývla.

"Velmi dobře. Chápete, že byste neměli používat to spojení, které se chystáme utvořit mezi vámi a tím hadem -"

"Sasha," opravil Harry zdvořile.

"- ano, pouto mezi vámi a Sashou nemůže být aktivní po dlouhou dobu, a to zejména na začátku. Pokud to budete držet příliš dlouho, můžete Sashu vyčerpat do bodu těžké nemoci nebo smrti."vysvětlovala a Harry polkl a vážně přikývl.

"Chápu. Nebudu. Je to jen na lektvary a věštění. Tam svůj zrak nezbytně potřebují."

"Výborně." Řekla Minerva. "Zvedněte hůlku a opakujte po mně, a když řeknu, dotkněte se Sashy špičkou vaší hůlky."

Konec první části  a začátek druhé :-)

"Ach Severusi, můj věrný Smrtijede." Zvolal Voldemort chvíli poté, co bylo provedeno zasvěcení nového rekruta. Snape ztratil chuť k jídlu. Předstoupil a poklekl.

"Můj pane."

"Co pro mě máš nového z Bradavic o Harry Potterovi?"

Snape vychrlil jeho dobře naučenou zprávu.

"Potter je naživu a uzdravil ze všech zranění, můj pane, ale nemůže být vyléčen ze své slepoty. Brumbál zavolal vlkodlaka Lupina, aby se pokusil chlapce povzbudit, ale ten klesá hlouběji a hlouběji do deprese. Je stále slabý kvůli lítostí a pocitům viny všech kolem, pane. Brumbál chce ho naučit žít se svou slepotou, ale jeho pokrok je velmi pomalý. "

Voldemort byl potěšen. Snape byl ušetřen Cruciatu a setkání skončilo v relativním klidu. Ale když byli všichni Smrtijedi pryč, Voldemort někoho povolal.

"Červíčku. Posloužíš mi ještě jednou."

Poníženě se k němu připlazil plešatící muž a při tom čenichal.

"Co ... cokoliv, můj pane, pro vás všechno." zakoktal, a Voldemort se znechuceně zašklebil.

"Ticho. Vrátíš se do Bradavic - a budeš sledovat, jak se daří Harry Potterovi. Všechno mi ohlásíš. Máš dva dny."

A tak tlustý potkan se zářící tlapkou rychle pospíchal pryč se rychle, bál se Bradavic ale děsil se Toma Raddlea.

*** ***

Remus vešel do Harryho pokoje trochu nervózní. Harry se na něj usmál od místa, kde seděl s několika přísadami do lektvarů před ním. Sasha byla stočená na stole, dívala se na předměty před ní a občas zasyčela. Harry vypadal nejšťastněji za celé léto.

"Vidím všechno skrz Sashu, Remusi! Já. .. vidím skrz ní!" řekl s takovou radostí, že tu nebyl žádný prostor pro jiné emoce a to i u Remuse, který se usmál se od ucha k uchu, objal Harryho a pohladil hada, který vypadal, že se mu líbí hlazení na temenu hlavy.

Harry se rychle sklonil nad hadem a zamumlal kouzlo. Barevný had zasyčel a stočil se kolem Harryho levého zápěstí jako obvykle. Ten odlišní náklon hlavy Remusovi naznačil, že Harry ukončil spojení se Sashou.

"Proč jsi ukončil to kouzlo?"

"Potřebuje si odpočinout. Pokud to kouzlo nezruším za hodinu nebo dvě, je velmi ospalá. Nechci, aby jí to bylo nepříjemné. Víš, je strašně milá." Harry se pousmál, ohmatával skládací hůl až ji držel pevně ve svých rukou.

"Oh. No, přišla ti sova. Přišla do mého kabinetu, ale dopis je pro tebe." Remus řekl takovým zvláštním způsobem, že Harry zbledl.

"Je to od Čmuchala, že ano?"

Remus přikývl, ale pak si uvědomil, že už to Harry nemohl vidět, tak řekl:

"Obávám se, že ano. Tady, otevři to."

Harry to udělal, a pak mávl hůlkou přes dopis tak, aby byl přečten v jeho mysli, když se dotkl povrchu, stejně jako očí čtou pro něčí mysl. Zjistil, že Čtecí pero bylo na jeho vkus příliš hlasité ...

Milý Harry,

proč jsi mi nenapsal tak dlouho?Slyšel jsem, že už nejsi v Příčné ulici - ne ve skutečnosti -viděl jsem- že tam nejsi. Dursleyovi jsou docela vystrašení mudlové a věci o kterých mluvili mi připomnělo Smrtijedy. Jsi v pořádku? Doufám, že moje sova se k tobě  dostane v pořádku. Mám o tebe starosti.Prosím, odpověz mi, i kdyby jen malou poznámku, dej mi vědět, co se děje. Nevědomost mě mučí.

Tvůj kmotr,

Čmuchal

Harry se zhluboka nadechl.

"Nebude se mu líbit, co mu musím říct. Možná, že bych neměl."

Remus se zamyslel.

"Bude to horší, když si to přečte někde v novinách, když budou Bradavice plné studentů." řekl.

Harry se rozhodl.

Vzal si nový svitek pergamenu, roztáhl ho, zakouzlil inkoust, zhluboka se nadechl a začal diktovat.

Poslední komentáře
08.02.2010 09:54:24: Moc děkuji za krásnou kapitolu.
08.02.2010 09:14:44: Je super, že se vám to všem líbí. Další kapitola už MOŽNÁ dneska nebo zítra. Jsem teď doma a mám ješ...
07.02.2010 20:19:30: dík za část kapitoly :D:D musela jsem si jí stejně přečíst celou xD jiank moc pěkná :)
07.02.2010 17:44:59: Docela se bojím toho, co zjistí Červíček a jsem zvědavá na Siriuse. Kdy přidáš další kapitolu?...