Překlady HP/SS

Odkazy

ffdeník

iisis

Administrace

Editace stránek

Katalog stránek

Stránky systému Webgarden

Webgarden

Stránky zdarma

Statistika

Kalendář

HP- Go With the Tide

5.kapitola

Vyvěste vlajky!Je tu další kapitola! Doufám, že se bude líbit

Snape zamumlal „Sýrový koláček“ a prošel kolem chrliče do Brumbálovy kanceláře.

"Albus, this is rediculous." "Albusi, to je směšné."
"What is, Severus? Do sit down." "Co je, Severusi? Posaď se." the headmaster's eyes twinkled and offered the disgruntled man a seat.Oči ředitele zablýskly a nabídl rozladěnému muži židli. Snape sat down at the very edge of it. Snape se posadil na jejím samém okraji. Before he had a chance to speak, Dubledore asked cheerfully: "Lemon drop?" Předtím, než měl šanci mluvit, zeptal se Brumbál vesele: "Citronový drops?"

"Merlin, no, Albus! Look, the boy is not ready." "U Merlina, ne, Albusi! Podívejte se, chlapec není připraven."

"Of course he is, Sev-" "Samozřejmě, že je Sev- "

"You are not LISTENING! The boy is not ready for me. He needs things that I cannot offer him, but he must have." "Vy vůbec neposloucháte! Chlapec není připraven na mě. Potřebuje věci, které mu nemohu nabídnout, ale které potřebuje."

"And what might those be?" "A co je to, co potřebuje?" Albus blew on his tea calmly. Albus v klidu pofoukal svůj čaj.

"Support, Albus! Someone with the tolerance for the boy's irritating sniffling and self-pity! Someone that will not want to wrap his fingers around his neck and snap it every time he panics at the face of the unknown. I am not that man, Albus!" "Podporu, Albusi! Někdo, kdo je tolerantní pro chlapcovo nesnesitelné fňukání a sebelítost! Někdo, kdo mu nebude chtít sevřít prsty kolem krku a škubnout pokaždé, když se postaví něčemu neznámému. Nejsem takový člověk, Albusi! " Severus was leaning forward, a deep crease between the heavy dark eyebrows that cast heavy shadows on the already abysmal eyes of the potions master. Severus se nakláněl dopředu, hluboká rýha se objevila mezi velkým tmavým obočím, a zastiňovaly už tak propastné oči Mistra Lektvarů. It was an eerie glance, engaging and inescapable as a black hole to a beam of light. Byl to děsivý pohled.Bylo to jako černá díra, která pohlcuje paprsek světla. Albus smiled faintly, eyes challenging and yet accepting in the same time. Albus slabě usmál, oči vyzývající, a přesto laskavé.

"You are telling me you need help, Severus?" "Vy mi chcete říct, že potřebujete pomoc, Severusi?"

Snape sat back in the chair and his jaw clenched, as well as his fingers around the teacup he had previously refused. Snape se opřel o opěradlo židle sevřel čelisti a prsty stiskl šálek, který předtím odmítl. Zabodával pohled doHe glared at the headmaster that had already had the superiority of someone that had won.ZabodávalZZ ředitele, který měl na tváři vítězoslavný výraz. Did he admit his weakness to the aging wizard, and receive some relief of the task that was not ominously weighing on his shoulders, or did he proudly refuse it with one of his coldest sneers and probably destroy the boy more effectively than Voldemort himself?Přizná svou slabost stárnoucímu kouzelníkovi a uleví si tak od úkolu, který ho tak zlověstně zatěžoval nebo hrdě odmítne s jedním z jeho nejchladnějších úšklebků a pravděpodobně zničí chlapce účinněji než Voldemort sám?

Snape sneered.Snape se ušklíbl. Coldly.Chladně. "It is not I that need help, Albus. It is the boy that needs it badly, from more than one person. Preferably from someone more touchy-feely, less effective in getting work done." "Nejsem to já, kdo potřebuje pomoc, Albusi, ale ten chlapec a ne jen od jedné osoby. Pokud možno by to měl být někdo více citlivý, kdo se bude míň snažit, aby byla hotová práce."

Dumbledore chuckled under his beard at the desperate way Snape was trying to keep both his dignity and attain his much-needed help. Brumbál se pochechtával pod vousy zoufalému způsobu, jakým se Snape snažil zachovat svou důstojnost i získání tolik potřebné pomoci. He decided to let Snape believe that he did not see through his mannerism. Rozhodl se nechat Snapea věřit, že to nevidí.

"That is fortunate then, and it solves the problem of finding a new DADA professor." "Tak to je štěstí a vyřeší to problém s hledáním nového profesora Obrany proti černé magii." he said cheerfully again, watching amusedly Snape's visage shift from guardedness to instant relief to great horror as he realised. řekl  znovu vesele, pobaveně sledujíc Snapeův výraz, který se změnil z obezřetného na výraz absolutního zděšení, jak si něco uvědomil.

"Albus, not the--" "Albusi, snad ne -"

He was cut off by the door opening, and a relatively dishevelled, pale, red-rimmed and distraught Remus Lupin entered. Byl přerušen, otevírajícími se dveřmi ze kterých vyrazil poměrně neupravený, ve tváři rudý  a rozrušený Remus Lupin. Silence reigned as the three wizards looked at each other.V nastalém tichu se tři kouzelníci na sebe dívali. Remus was trembling.Remus se třásl.

"Tell me it is not true, Headmaster..." "Řeknete mi, že to není pravda, pane řediteli ..." he asked in a hushed, shocked voice. ptal se tichým, šokovaným hlasem.

Snape snorted. Snape si odfrkl.

"Unfortunately Lupin, the boy truly is as blind as a bat. But hey, that's what got you back here." "Bohužel Lupine, chlapec je opravdu slepý jako netopýr.Ale naneštěstí tě to sem dostalo." he added offhandedly, glaring murder at Dumbledore that had made him go through the whole process of asking for help when already Lupin had been called.dodal rychle, vražedně zíral na Brumbála, za to že ho nechal projít celou touhle maškarádou s žádostí o pomoc, když byl už Lupin zavolán.

Remus' face hardened at the blow of Snape's chilly words and made a step as if to attack the sneering Potions Master, but then restrained himself and ran a hand through his hair. Remusová tvář ztvrdla, když poslouchal Snapeova chladná slova a postoupil o krok dopředu, jako by chtěl zaútočit na ušklíbajícího se Mistra Lektvarů, ale pak se zarazil a rukou si přičísl vlasy. He chose to ignore Snape, much to the former's irritation. Rozhodl se, že bude Snapea ignorovat jen aby ho rozzuřil a Instead he turned to the headmasterobrátil se na ředitele.

"I will do whatever it takes to help, of course." "Budu dělat, co bude třeba, abych pomohl, samozřejmě." he said in the same hushed, hurt voice. řekl stejným tichým, zarmouceným hlasem.

"Thank you Remus. I knew you would. Harry's new educational and adjustment needs have been assigned to Severus here, who will teach him. He will tell you what sort of assistance he needs from you." "Děkuji vám Remusi. Věděl jsem, že se na vás mohu spolehnout. Harryho vzdělávání v přizpůsobení se bylo přiděleno tady Severusovi, který ho bude učit. Řekne vám, jakou pomoc od vás potřebuje." Dumbledore said, phrasing his words carefully so that both wizards on the other side of his desk would not rebel to the idea of collaborationřekl Brumbál a vyslovil svá slova pečlivě tak, aby oba kouzelníci naproti němu nemohli protestovat proti spolupráci.

Lupin's jaw dropped in surprise, and in his face the obvious question of 'why Snape?' Lupin poklesla čelist překvapením, a ve tváři se mu zračila zřejmá otázka:Proč zrovna Snape? was drawn. Snape smirked to himself in grim amusement as he got up, and dusted imaginary crumbs from his robe. Snape se v duchu pochmurně ušklíbl. Vstal a oprašoval si z pláště imaginární prach.

"If you are done staring like the village idiot, Lupin, follow me." "Pokud si skončil s tím přiblblým zíráním, Lupine, tak pojď za mnou." he said hautily and walked outside with the stance of a king. Řekl povzneseně a vykráčel ven jako kdyby byl nějaký král. He had already walked through half the hall when Remus caught up to him.Byl už v polovině chodby, když ho Remus dohnal.What he said with the headmaster Snape did not know, but he could imagine. Co mu řekl ředitel Snape nevěděl, ale mohl si to dost dobře představit. It amused and gratified him, that he was still preferred for the task over Lupin who had been a far more obvious choice for the boy's rehabilitation.Pobavilo ho ale zároveň byl vděčný, že ředitel stále dává přednost jemu nad Lupinem, který byl pro chlapce mnohem vhodnější. It was a good part of the reason why he would work with the werewolf again, and brew his wolfsbane all over again, and tolerate him for yet another school year.Byla to část důvodu, proč by mohl pracovat s vlkodlakem, opět vařit jeho lektvar a tolerovat ho další školní rok.

Lupin was going to listen to him, and he was capable of offering what he had trouble finding in his heart. Lupin bude chlapce poslouchat a bude schopen mu nabídnout to s čím měl potíže Snape.

"The situation is as follows, Lupin: Potter is blind. The only thing he can see is darkness. There is no hope of ever regaining back his sight. What we have to do here is train him and strengthen him so that he will still be able to face Voldemort when the time comes." "Situace je taková, Lupine: Potter je slepý. Jediné, co vidí, je tma. Neexistuje žádná naděje na to, aby znovu viděl. Co musíme udělat je je vycvičit ho a posílit ho tak, že až nastane čas, bude schopen čelit Voldemortovi."

Lupin breathed. Lupin vydechl.

"How was he blinded, Severus?" "Jak byl oslepen, Severusi?"

Something in the shorter wizard's words made Severus side look at him, and he snorted. Něco ve slovech menšího kouzelníka přimělo Severuse podívat se na něj, po chvíli si odfrkl.

"Much as I would have craved the honour, Potter does not owe his sightlessness to anything I have done. It was done the muggle, violent way." "I kdybych si přál, aby se to stalo se ctí, Potterova slepota bohužel nebyla způsobena ničím takovým. Udělali mu to mudlové, násilným způsobem."

Lupin gasped. Lupin zalapal po dechu.

"The Dursleys? ...but how? how could they?" "Dursleyovi? ... Ale jak? Jak by mohli?"

Snape's face was stony and grim as he muttered in a way that chilled Remus to the bone and made his heart ache, and not just for Harry: Snapeův výraz byl kamenný a zachmuřený,když zamumlal tak chladně, že Remuse zamrazilo a zabolelo ho u srdce, a to nejen kvůli Harrymu:

"It is not difficult to vent your frustration on a helpless, defenseless child, especially when you are his guardian." "Není těžké vylévat si vztek a frustraci na bezmocném a bezbranném dítěti, obzvlášť když jsi jeho poručník."

Remus swallowed and asked after a pause. Remus polkl a po chvíli se zeptal.

"How is he faring?" "Jak si vede?"

It was now Snape's turn to sigh. Teď si povzdechl Snape.

"He is capable of adjusting with such speed that surprises even me. He can already react to changes in air pressure, and he was clever enough to use wandless magic to find his clothes. He can go a very long way in very little time." "Přizpůsobuje se s takovou rychlostí, že to překvapuje i mě. Reaguje na změny ve vzduchu a je dost chytrý na to, aby použil magii bez hůlky k tomu, aby si našel oblečení. Ušel velmi dlouhou cestu ve velmi krátkém čase. "

Remus stared at the hard profile of the Potions Master, the slight fluctuations of the man's voice, the way he phrased things, making him faintly, very faintly see why perhaps Dumbledore had chosen that socially misadjusted bat for Harry. Remus zíral na hrubý obličej Mistra Lektvarů, mírné výkyvy v jeho hlasu,a trochu, ale opravdu jen trochu pochopil, proč Brumbál vybral pro Harryho toho nespolečenského netopýra. Po chvíli se jemně zeHe asked gently.ptal.

"...but?" "... ale?"

"But he is afraid. He is afraid of everything and everyone, and harsh words or taunting will not effectively get it out of him, not with the time limits that we have. He has to be well-trained by September." "Ale bojí se. Má strach ze všeho a ze všech, a ostrá slova nebo popichování mu nepomůžou se z toho dostat.Ne s tím malým množstvím času, co máme. Musí být dobře připravený, až půjde v září do školy." Snape said in a matter-of-fact, unemotional, formal voice. řekl Snape nevzrušeným, formálním hlasem. He took in a breath.Nadechl se. "He needs to be convinced that this is something within his grasp, Lupin. I dare say you can teach him that." "Musí být přesvědčen, že je tu něco, co dokáže, Lupine. Odvažuji si tvrdit, že ty to dokážeš."

"I'll try, Severus." "Pokusím se, Severusi."

Snape rounded up on Remus suddenly, his eyes blazing dark fire. Snape se náhle na Remuse vrhl, jeho tmavé oči planuly jako oheň.

"You will not just 'try', Lupin. It is not just the boy's life that is at stake here-- it is the fate of the whole wizarding world. I will not have my painstacking work, my risktaking go out the window because a drunkard smashed mirrors and windows with the Golden Boy's head, understand?" "Ne jen 'zkoušet', Lupine. Není to je život toho kluka, co je v sázce – je tu v sázce celý kouzelnický svět. Nedělám tu tuhle mravenčí práci, moje riskování jen proto, že nějaký opilec rozbil hlavou Zlatého chlapce okna a zrcadla, rozumíš? "

The tirade did not all go to waste, but Remus was already steeling himself for seeing Harry, and paid little attention to the gist of the potions master's lecture. Tiráda nepřišla úplně vniveč, ale Remus se už připravoval, až uvidí Harryho a dával jen malý pozor na Snapeovu přednášku. He passed his hand over his face and through his hair again.Znovu přešel svou rukou přes obličej a vlasy. Snape backed off and said with a hint of disgust. Snape se stáhl a řekl trochu zhnuseně.

"Before you go to his room, wipe that rediculously miserable expression from your face-- and don't let Potter hear dispair in your voice. Merlin knows he is already wallowing in enough of it. Make sure he's ready in two days. That's the most I can give you." "Než vejdeš do jeho pokoje, smaž si ten směšně smutný výraz z tvého obličeje - a nenech Pottera slyšet to zoufalství v tvém hlase. Merlin ví, že už se v tom válel dost. A ať je připraven do dvou dnů. To je nejvíc co mu můžu dát. "

Remus nodded. Remus přikývl.As he took a deep breath, Snape directed him to where Harry's rooms were. Nadechl se a Snape ho vedl na místo, kde měl Harry pokoj.

Harry was sitting in his bed, curled up like a cat in what he felt was a warm patch of sunlight falling, no doubt, through the window. Harry seděl na své posteli, schoulený jako kočka, cítil, jako kdyby seděl ve sluneční záři, která sem vnikala bezpochyby oknem.He indifferently stroked the coverlet, feeling the velvety, slightly patterned bedcover.Lhostejně pohladil pokrývku-na dotek sametový, mírně vzorkovaný přehoz přes postel. He tensed and paused, receiving information from his fingers he never anticipated.Ztuhl zastavil se.Jeho prsty teď uměly něco, co by nikdy nepředpokládal.

There was a depression in the weaving of the fabric, like a road through a forest of fuzziness. Ve tkanině látky byla prohlubeň, úplně jako cesta skrz temný les.

He could feel the harder wool streaming ahead of him like a highway and his heart picked up beats. Cítil tvrdý proud vlny směřující před něj jako dálnice a jeho srdce začal bít rychleji.His fingers eagerly traced the weaving lines, trying to discern the pattern that surely must be there. Jeho prsty nedočkavě obkreslovaly, zkoušejíc rozpoznat vzor, který tam určitě musel být. His whole consciousness went at the tiny bit of skin at the very tip of his fingers, travelling the rollercoaster ride of spirals, wavey lines, circles intertwinCelé jeho vědomí se jakoby přeneslo na ten kousek kůže na samém hrotu jeho prstu, který jako na horské dráze obkresloval spirály, vlnky, linky a kruhy. Discerning the pattern became suddenly more important a task than defeating Voldemort himself. Rozluštit ten obrazec se stal náhle důležitějším úkolem než bylo porazit samotného Voldemorta. Swallowing, he very carefully slid off the bed so his knees would be on the floor and all of the bed surface would be free for the perusal of his fingers. Polkl a velmi opatrně se sesunul z postele tak, že se jeho kolena dotýkala země celý povrch postele byl volný k prozkoumání.

 

Hungrily, quickly, his fingertips laid out for him a whole network of lines and spheres and spirals, as if a golden line was tracing them in the eternal darkness surrounding hiHltavě, rychle, jeho prsty objevovaly celou síť linek a koulí a spirál.Bylo to, jako kdyby je obklopovala zlatá linka v jeho věčné temnotě. To Harry, this was true, pure magic. Pro Harryho to byla opravdová, čistá magie. He watched with the eyes of his mind as his fingers told him what they were seeing, and he smiled thinly, uncertainly, upon completing the whole pattern.Díval se svou myslí. Nejistě se pousmál po dokončení celé struktury, když mu jeho prsty ukázaly, co vidí. Had he really guessed right? Opravdu to uhodl správně?Opravdu přišel na něco sám?

He jumped at the faint sound of the door sweeping across the carpet. Nadskočil, když uslyšel slabé šoupaní dveří o koberec. What would Snape say, seeing him kneeling against the bed like this, playing with a cover?Co by tomu Snape řekl, kdyby ho viděl jak klečí u postele a hraje si s pokrývkou?

"Oh, Harry...!" "Ach, Harry...!"

It was a very different, lightyears more loving voice than Snape's, and it poured soothing warmness in a very cold, barren place in his soul. Tohle byl velmi rozdílný, na míle daleko víc příjemnější hlas než byl ten Snapeův, a vlil uklidňující teplo do jeho chladné, prázdné duše.Rozběhl se k hlasu a objal teplé, měkké tělo.Usmál se a skoro se rozplakal radostí, když kolem sebe cítil ruce, které ho chránily a držely ho v bezpečí, bez ohledu na všechno ostatní. Everything seemed better now-- even the blackness that he would now live in did not seem so morbid.Všechno vypadalo líp - i ta tma, ve které teď bude muset žít, nevypadala tak hrozivě. He felt Remus' hands brush over his face, cupping it gently. Cítil Remusovy ruce na jeho tvářích jak ho jemně hladí. He shivered in fear.Zatřásl se strachem. What would he hear now? Co teď uslyší? What expression was the DADA professor wearing now?Jaký výraz měl profesor na tváři?

Harry had no hope of knowing unless he spoke. Harry věděl, že to nezjistí pokud nepromluví a tak se ozval He said timidly, in a hoarse voice.nesmělým a chraptivým hlasem.

"...Remus?" "Remusi…?"

"You have grown so nicely, Harry, I am so proud." "Hrozně si vyrostl, Harry.Jsem tak pyšný." Remus' warm voice uplifted his heart and he smiled, hugging the older wizard once more and saying with a biting voice. Remusův teplý hlas zahřál jeho srdce a usmál se, objímajíc staršího kouzelníka ještě jednou a řekl s kousavým hlasem.

"I... you know I... I can't see you, Remus, --" "Já…..já…víš, nevidím tě, Remusi, -"

"You will be able to, Harry, with better vision than many people will ever hope of having." "Budeš moci, Harry, budeš vidět lépe, než lidé doufají, že budeš." Remus' hands were stroking his hair soothingly. Remusovy ruce mu konejšivě hladily vlasy. This was more like it.To bylo ono. This actually made him feel a little less desperate, a little less suicidal.Tohle skutečně zapůsobilo a on se cítil trochu méně zoufale, trochu méně sebevražedně.

And then it hit him and he gasped. A pak si něco uvědomil a zalapal po dechu. He felt Remus tense in concern.Remus ztuhnul znepokojením.

"Harry?" "Harry?"

"Did... did I just... run to you?" "Já….já jsem…k tobě běžel?"

Harry thought he could almost picture the smile that would go with that voice. Harry si uvědomil, že si dokáže skoro představit ten úsměv z jeho hlasu.

"That you did, Harry. You followed my voice?" "Přesně to jsi udělal, Harry.Následoval jsi můj hlas?"

Harry didn't answer. Harry neodpověděl. He needed to doublecheck, and doublecheck right now.Potřeboval si to ověřit a to hned.

"Is... is the pattern on my bedcover a pot of lillies and daisies?" "Je ... je vzor na mé přikrývce konvice s lilliemi a sedmikráskami?"

Remus did not know whether to weep or laugh or marvel at the fountain of strength just a little show of acceptance, of love could produce in the boy. Remus nevěděl, zda se má smát nebo plakat, nebo žasnout nad tou spoustou síly, přijetí a lásky, která byla z chlapce vyzařovala.

"That it is, Harry. Right on." "Přesně tak, Harry. Správně."

Harry smiled even more and hugged Remus tightly again. Harry se usmál víc a pevně Remuse znovu objal.

Perhaps he could do this. Možná, že to přece jen zvládne.

Poslední komentáře
30.07.2010 03:56:42: tedáá, wooow! Senzační, dokonalost sama!
30.07.2010 03:56:24: tedáá, wooow! Senzační, dokonalost sama!
30.07.2010 03:26:39: tedáá, wooow! Senzační, dokonalost sama!
30.07.2010 03:26:17: tedáá, wooow! Senzační, dokonalost sama!